Když jsme začínali s organizováním Evropských dnů během předsednictví Belgie v roce 2010, netušila jsem, že jsme založili tradici, která si najde své věrné příznivce a bude mne provázet po celou dobu mého působení v Evropském parlamentu. Za deset let jsme představili osmnáct evropských zemí a tak před tím než otevřeme novou kapitolu Evropských dnů, dovolte mi pár vzpomínek a možná malou rekapitulaci toho, co se nám podle mne nejvíc povedlo a nebo co mi alespoň nejvíc utkvělo v hlavě. Ale možná máte i jiné favority.
Jak Evropské dny přibývaly, tak už si pořadí toho, jak šly jednotlivé země za sebou zpaměti nevybavím. Ale rozhodně budu vzpomínat na první Belgické dny a jak pro nás paní cukrářky z kroměřížské hotelové školy vyráběly skvělé čokoládové pralinky. Kam se hrabou ty bruselské! Budu vzpomínat na pár skvělých vystoupení v Domě kultury. Neskutečně nápadité a vtipné vystoupení polských hudebníků MozART group v Domě kultury během Polských dnů, salvy smíchu při sledování divadelní hry Švandova divadla Kdo je tady ředitel, kterou jsme uvedli v rámci Dánských dnů nebo neuvěřitelně příjemný večer s paní Martou Elefteriadu, kterým jsme zakončili Řecké dny. Z živých vystoupení ale podle mne neměly konkurenci Slovenské dny a vystoupení souboru Šarišan v klubu Starý pivovar. Doteď se divím, že ho temperamentní tanečníci a tanečníce nezbořili...
Co mě a snad i Vás nadchlo z přednášek v Knihovně? Určitě to bylo povídání plukovníka Eduarda Stehlíka o bojích na italské frontě během první světové války, kterou jsme uspořádali během Italských dnů. Asi nejnavštívenější přednáškou v knihovně vůbec byla beseda s panem profesorem Jiřím Grygarem o Tychonu de Brahe během Dánských dnů. Lidé se při ní nevešli do přednáškového sálu. Sál plný posluchačů jsme měli i u dechberoucí přednášky dr. Milana Bubna o Řádu Maltézských rytířů v Českých zemích během Maltských dnů. Pyšná jsem i na to, že do Kroměříže přijela paní Zoe Klusáková na přednášku svého vnuka o Karpatsko-Dukelské operaci. Nabitá vědomostmi sypanými z rukávu byla i přednáška paní profesorky Lenky Bobkové o českém králi Janu Lucemburském.
V Kroměříži jsme na zahájení či zakončení Evropských dnů přivítali velvyslance všech předsednických zemí, ale taky tři bývalé premiéry. Beseda o rozdělení Československa s pány Pithartem a Čarnogurským patřila určitě k tomu nejzajímavějšímu.
Moc ráda mám i cestovatelské a přírodovědné přednášky, vzpomínám třeba na tu o jantarech v Pobaltí, migraci ptáků nad Středozemním mořem nebo o práci tatranských šerpů. Jsem si jistá, že stejně jako mne, inspirovaly k dovolené mnohé z Vás.
Srdeční záležitostí pak byly Irské dny a mimořádně vstřícná paní velvyslankyně Alison Kelly, která v Kroměříži strávila několik dní a ještě se do Kroměříže soukromě vrátila. Ochutnávka pravé irské whisky u Melouna, irské tancování na Velkém náměstí a koncert skupiny U2, byť jen na plátně, neměly chybu.
Největší radost mám ale z akcí, které děláme vlastními silami a s místními lidmi. A v tom byly nepřekonatelné Maďarské dny, které budu mít navždy spojené s naším kamarádem Rolandem Kemenym, který už bohužel není mezi námi. Ujal se vaření pravého maďarského kotlíkového guláše na Velkém náměstí, na kterém si mohli pochutnat kolemjdoucí a jeho úžasný a vtipný minikurz maďarštiny obhatil naši základní jazykovou výbavu. Stejnou radost mám pokaždé, když se nám podaří najít v Kroměříži lidi, kteří jsou s tou kterou zemí spojeni, a rozhodli se s námi o své zkušenosti podělit. Ať už to byly krátkodobé pobyty, třeba na Erasmu či při jiné příležitosti nebo návštěvy, které se protáhly na celý život.
A že se nám ne všechno vždycky povedlo jak jsme si představovali? I tomu se občas nevyhneme, ale na to se snáz a rychleji zapomíná.
Chci poděkovat všem, kdo se na pořádání Evropských dnů dosud podíleli a jsem moc ráda, že i s jejich pomocí můžeme v této tradici pokračovat. Otevíráme tedy novou kapitolu Evropských dnů a země, kterou budeme tentokrát představovat, je Finsko. Vítejte s námi v zemi tisíců jezer!
MUDr. Olga Sehnalová, MBA
předsedkyně Evropa doma z.s.