S Rakouskem nás pojí dlouhá společná historie, mnoho významných osobností, ale třeba i vídeňský řízek a linecké cukroví. V Kroměříži tuto zemi představily Rakouské dny, které od 15. do 19. října pořádala poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová pod záštitou velvyslance Rakouské republiky v ČR Alexandera Grubmayra. Bylo to již sedmnácté pokračování "Evropských dnů" věnovaných zemi, která právě předsedá Radě Evropské unie.
Rakouské písně, výstavy, beseda o životě Čechů ve Vídni, ale i mnoho dalšího čekalo na návštěvníky slavnostního zahájení Rakouských dnů v Kroměříži. Před zcela zaplněným sálem ve foyer Domu kultury v Kroměříži nejprve zazpívala Beáta Vymlátilová z kroměřížské ZUŠ dvě Mozartovy arie a dvě rakouské lidové písně. Přítomné diváky pak přivítal velvyslanec Rakouska v ČR Alexander Grubmayr, pod jehož záštitou se Rakouské dny konají, a představil priority předsednictví Rakouska v Radě EU.
V tradiční úvodní besedě, kterou i tentokrát moderovala redaktorka Českého rozhlasu Plus Daniela Vrbová, pak o každodenním životě v Rakousku mluvili profesor slavistiky Vídeňské univerzity Stefan Michael Newerkla a ředitel-ka českého gymnázia ve Vídni Helena Huber, která pochází z Kroměříže. Pro početné česky mluvící obyvatelstvo Vídně přitom první česká škola vznikla již v roce 1872. České stopy ve Vídni přiblížil i profesor Newerkla, který vysvětlil, že na vídeňské univerzitě je dokonce nejstarší bohemistika na světě, studenti se tam učí česky již od roku 1775. Připomněl také, jak je češtinou ovlivněná vídeňská němčina, včetně příjmení a místních názvů, ačkoliv si to dnes obyvatelé Vídně ani nemusí uvědomovat. O tom, jak je vzájemná historie a vztahy stále živé, svědčil i nejen rekordní zájem návštěvníků o tuto událost, ale i množství dotazů, kterými zahrnuli hosty v průběhu besedy i po ní.
Život českých spolků ve Vídni pak během pondělního slavnostního zahájení představila i paní Hana Herdová, redaktorka Vídeňských svobodných listů, která do Kroměříže přivezla výstavu mapující 70 let tohoto krajanského periodika. Výstava nabídla ohlédnutí za historií listu, který vznikl v roce 1946 v návaznosti na více než stoletou historii vydávání česky psaných novin ve Vídni.
Gustav Klimt je symbolem vídeňské moderny přelomu 19. a 20. století. Výstava, kterou zapůjčilo Rakouské kulturní fórum v Praze, ukázala nejvýznamnější milníky jeho práce. Výstava byla otevřena na pondělním slavnostním zahájení Rakouských dnů.
V Knihovně Kroměřížska byly také po celý týden vystaveny fotografie ze soutěže "Rakousko mýma očima", které ukazují tuto zemi tak, jak ji zachytily objektivy návštěvníků z Kroměřížska. Zájemci o literaturu si v Knihovně mohli prohlédnout i výstavu "Rakousko nejen v literatuře" - knihy rakouských autorů, cestopisy, průvodce a publikace věnované této zemi.
Slavnostní zahájení Rakouských dnů zakončila ochutnávka tradičních rakouských jídel, kterou připravila Restaurace a kavárna Scéna. Po celý týden ještě mohli zájemci rakouské speciality ochutnat v jejich nabídce poledního menu.
Úterní program Rakouských dnů se tradičně přenesl do Knihovny Kroměřížska. Nejmenší návštěvníci si tam v úterý 16. října mohli vyzkoušet, co všechno ví o Rakousku, a vymyslet, jaké nejděsivější strašidlo asi může žít v proslulém vídeňském Prateru.
Úterní odpolední beseda v Kavárně U Zlatého kohouta se věnovala literatuře. Zástupkyně ředitele Muzea Kroměřížska Markéta Mercová představila návštěvníkům život i literární činnost spisovatelky Marie von Ebner-Eschenbachové. Tato spisovatelka, která je považována za jednu z nejvýznamnějších německy píšících autorek 19. století, se narodila ve Zdislavicích na Kroměřížsku, kde je také pohřbená. I když své povídky, novely, aforismy, divadelní hry i romány psala německy, zasazovala je do českých reálií a často čerpala inspiraci i z okolí Kroměříže. Na závěr příjemného odpoledne s velmi zajímavým vyprávěním využilo mnoho diváků i možnosti nahlédnout do knih, které doktorka Mercová představila.
Úterní večer pak patřil rakouskému filmu Toni Erdmann z roku 2016, který mimo jiné vyhrál cenu mezinárodní kritiky na festivalu v Cannes a byl i nominovaný na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Příběh vytížené workoho-ličky, jíž se její otec snaží pomoci změnit náhled na svět pomocí značně nestandardních způsobů, sice vyvolal salvy smíchu, ale zanechal i množství otázek o tom, co je v životě skutečně důležité.
Středeční program představil Rakousko jako turistickou destinaci. Nejprve jeden z dílů pořadu Cestománie provedl návštěvníky po jedné ze spolkových zemí, kterou je Tyrolsko a také po stopách Karla Havlíčka Borovského. Poté o svých letitých zkušenostech s cestováním po celém Rakousku hovořil dlouholetý turistický průvodce z Kroměříže Jaroslav Janoušek, který je mnohým Kroměřížanům znám jako neúnavný propagátor cest za aktivní dovolenou do Rakouska, ať již na lyžích nebo na kole. Jeho vyprávění doplněné o promítání videí a fotografií tak jistě nalákalo k návštěvě Rakouska i mnoho přítomných diváků.
Výročí vzniku samostatného Československa se ve čtvrtek 18. října dotkl i program Rakouských dnů. Ředitel Ústavu českých dějin FF UK prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc. přijal pozvání do Kroměříže, aby pohovořil o tom, jaké byly širší souvislosti rozpadu rakousko-uherské monarchie. Profesor Šedivý přiblížil celkovou situaci monarchie v posledních předválečných letech, kdy bylo Rakousko-Uhersko jedinečným spojením několika nesourodých národů. Jak vysvětlil, k rozpadu přitom nevedly pouze národností otázky, ale konec monarchie uspíšily i sociální problémy. Na jeho poutavé a velmi podrobné vyprávění pak navázaly i dotazy z publika.
Poslední večer kroměřížských Evropských dnů je už tradičně věnovaný folklóru dané země - v pátek 19. října tedy Dům kultury rozezněly energické tóny rakouského tance Schuhplattler. Tyto tance vznikly v Horním Bavorsku, Tyrolsku a Salcbursku a původně je tančili pouze muži, kteří se tak snažili zapůsobit na dámy. Do Kroměříže však přijel tyto tance prezentovat dívčí soubor Lederhosnfeger z Gunskirchenu z Horního Rakouska. Hned při prvních tónech harmoniky se šesti slečnám v typických tyrolských kožených kalhotách podařilo roztleskat publikum, které mělo o jejich tance skutečně velký zájem - řada diváků se ani nevešla do sálu. Děvčata předvedla nejenom sestavu tradičních tanců, které se tančí od středověku a stávají se čím dál populárnějšími po celém Rakousku, ale tančily i na moderní hudbu. Řada jejich výkonů byla téměř akrobatická a fyzicky náročná a byly za ně odměněny opravdu zaslouženým potleskem.
Kromě ochutnávky tyrolských tanců pak návštěvníky čekala i ochutnávka místních specialit - rakouských sýrů a tyrolského špeku, stejně jako tradičního originálního nápoje ze šišek alpské borovice zvané limba.
V průběhu závěrečného večera také Olga Sehnalová předala ceny vítězům soutěží spojených s Rakouskými dny. Deset z těch, kdo správně odpověděli na všechny otázky v kvízu "Co víte o Rakousku?" vyhrálo věcnou cenu a pět se může těšit na zájezd do Evropského parlamentu. Poukázku na zájezd vyhrál také autor nejlepší fotografie v soutěži "Rakousko mýma očima", kterou organizovalo kroměřížské centrum Europe Direct.