Slavnostní zahájení
Tradiční úvodní besedu, projev velvyslance Lotyšské republiky v ČR Albertse Sarkanise, hudební vystoupení žáků kroměřížské Základní umělecké školy, ochutnávku lotyšských specialit i vernisáž výstavy "Riga ze vzduchu" - to vše mohli zažít návštěvníci pondělního slavnostního zahájení Lotyšských dnů v Kroměříži.
"Zlé jazyky tvrdí, že v Lotyšsku mají více lidových písní než obyvatel," uvedla svým proslovem jubilejní desáté "Evropské dny" Olga Sehnalová. Ve skutečnosti znají v dvoumilionovém Lotyšsku lidových písní více než 1 200 000, Lotyšské dny proto zahájilo hudební vystoupení žákyň kroměřížské Základní umělecké školy, které zahrály a zazpívaly dvě z nich.
Tradiční melodie potěšily i velvyslance Lotyšské republiky v ČR Albertse Sarkanise, který ve svém proslovu připomněl, že lotyšskou hudební tradici ve středověku ovlivnili i čeští muzikanti. Na jeho proslov navázala tradiční úvodní beseda. Pozvání do Kroměříže tentokrát přijala lektorka lotyštiny Kristine Ante, která již rok žije v Praze a vyučuje na Univerzitě Karlově, a cestovatel a fotograf Roman Šulc. Besedu, ve které přiblížili zvláštnosti lotyšské kultury, moderovala redaktorka Českého rozhlasu Plus Daniela Vrbová.
VÝSTAVA RIGA ZE VZDUCHU
Návštěvníci slavnostního zahájení Lotyšských dnů si mohli ve foyer Domu kultury prohlédnout také letecké fotografie hlavního města Lotyšska. Na snímcích obdivovali nejen historické centrum města a jeho blízké okolí, ale i nezvyklé technické krásy rižského přístavu, jednoho z největších v Pobaltí. Výstavu, kterou zapůjčilo lotyšské velvyslanectví, měli návštěvníci Domu kultury možnost vidět až do pátku.
OCHUTNÁVKA LOTYŠSKÝCH SPECIALIT
Pondělní slavnostní zahájení završila ochutnávka lotyšských národních jídel, jejichž nabídku připravila Restaurace a kavárna Scéna. Hosté mohli ochutnat například „zirnu pikas" - pečené hrachové koule, které jí Lotyši zejména na večer zimního slunovratu i na Štědrý večer, lotyšský bramborový salát nebo moučník „rupjmaizes kartojums" vyráběný z tradičního lotyšského tmavého žitného chleba. Všechna tato jídla byla také po celý týden na jídelníčku poledního menu restaurace Scény.
LOTYŠSKÉ DNY DĚTEM
Úterní odpoledne patří při „Evropských dnech“ již tradičně dětem. Dětské oddělení Knihovny Kroměřížska pro ně nachystalo vědomostní kvíz o Lotyšsku, k jehož správnému zodpovězení musely děti zapátrat v knihách a zjistit o této zemi nové zajímavosti. Kromě oblíbených soutěží mělo úspěch i promítání populárních lotyšských kreslených pohádek ze seriálu Záchranáři - Avarijas Brigade, které v Lotyšsku zná každé dítě. Ti, kdo správně vyplnili kvíz, navíc získali z rukou Olgy Sehnalové drobné ceny. I když otázky v kvízu nebyly z nejjednodušších (věděli byste, jaké je oblíbené jídlo Lotyšů?), ceny si odnesly téměř všechny děti. Některé z nich se přitom „Evropských dnů“ zúčastnily již poněkolikáté. Na animované Záchranáře se mohly děti podívat také v pátek navečer v Mateřském centru Klubíčko.
VÝSTAVA KNIH SE VZTAHEM K LOTYŠSKU
Knihovna Kroměřížska také tradičně k příležitosti „Evropských dnů“ připravila výstavku knih lotyšských autorů, cestopisů, průvodců a publikací věnovaných této zemi. Nechyběly mezi nimi ani obsáhlé „Dějiny pobaltských zemí“, mezi jejichž autory patří také doc. PhDr. Luboš Švec, CSc., který do knihovny osobně zavítal ve čtvrtek na besedu. Při té příležitosti rozšířil knihovní sbírky o svou novou knihu „Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988-1991“, jejíž výtisk knihovně věnoval.
VÝSTAVA „LOTYŠSKO MÝMA OČIMA“
V Knihovně Kroměřížska si návštěvníci mohli vedle výstavy knih spojených s Lotyšskem prohlédnout i soutěžní výstavu fotografií „Lotyšsko mýma očima“, kterou uspořádalo Informační centrum Europe Direct Kroměříž. Vystavené snímky pořídili lidé z Kroměříže a okolí během svých soukromých cest po této zemi. Záběry zachytily lotyšské hlavní město, přírodní krásy i svéráz Lotyšů, kteří se neváhají koupat v moři ani v zimě. Nejlepší fotografie vybrali svým hlasováním návštěvníci knihovny. Čtyři nejlepší autoři vyhráli věcné ceny, autor vítězné fotografie se navíc podívá do sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku.
ČARODĚJ Z RIGY
Osudy „Čaroděje z Rigy“, lotyšského šachového velmistra, mistra světa v šachu a mistra světa v bleskovém šachu Michaila N. Tala, přiblížila v úterý odpoledne beseda v Sokole Kroměříž. Návštěvníci si zde také mohli prohlédnout výstavu věnovanou životním osudům a nejslavnějším partiím lotyšských šachistů. „Říkalo se mu také šachová supernova či šachový meteor,“ přiblížil Talův život předseda šachového oddílu TJ Sokol Postoupky Vladimír Opluštil. Na svou hru s Talem z přelomu let 1960 a 1961 zavzpomínal v besedě pan Miroslav Butula z Kroměříže. Jako jeden z devatenácti nejlepších juniorních hráčů Československa se s Talem osobně setkal v Praze, kde v paláci Lucerna dohráli rozehranou simultánní partii.
CESTOVATELSKÉ ODPOLEDNE
Ve středu odpoledne se návštěvníci Knihovny Kroměřížska přenesli rovnou do Lotyšska. Spolu s Cestománií tam prozkoumali nejširší přírodní vodopád Evropy nebo největší varhany na světě. Reportáže z pořadu Objektiv pak ukázaly krásy unikátních secesních domů v Rize i továrnu na tradiční lotyšskou čokoládu Leima. Druhá z promítaných reportáží Objektivu se věnovala půvabu lotyšských hradů a zámků. Jejím autorem byl pan Roman Šulc, který vystoupil také na pondělním slavnostním zahájení Lotyšských dnů. Jak zmínil, z nejkrásnějšího lotyšského zámku Rundale pocházela i kněžna Zaháňská známá z Babičky Boženy Němcové. Cestovatelské odpoledne završil svým vyprávěním o cestě do Rigy pan Milan Pekař z Kroměříže. Svými fotografiemi přiblížil nejen lotyšské hlavní město, ale i přímořská letoviska Dubulti a Vecaki a hrady v Siguldě.
LOTYŠI: OSUDOVÉ MOMENTY JEJICH HISTORIE
Pobaltské státy patří mezi země s nelehkou historií, které zažily nacistickou i sovětskou okupaci. Osudové momenty lotyšské historie ve čtvrtek v Knihovně Kroměřížska přiblížila poutavá beseda s doc. PhDr. Lubošem Švecem, CSc, jedním z největších českých znalců dějin Pobaltí. I když je území Lotyšska malé, je strategicky důležité, což se odrazilo v jeho historii. Riga se dokonce začátkem 20. století stala největším vývozním přístavem ruského impéria a tehdejší bohatství města dodnes čiší z výstavních secesních fasád města. Zasvěcená přednáška provedla přítomné také ziskem lotyšské nezávislosti mezi světovými válkami, okupací sovětským i německým vojskem, obdobím sovětské nadvlády, obnovením samostatnosti v takzvané „zpívající revoluci“ a vstupem Lotyšska do NATO a EU až k současnému lotyšskému předsednictví v Radě Evropské unie. Návštěvníci besedy využili i možnosti zeptat se docenta Švece nejen na historické údaje, ale i na současné postavení ruské menšiny či na to, odkud získalo „Lotyšsko“ svůj český název a proč se nám plete se jménem Litvy.
SIBIŘSKÁ BILANCE
Lotyšské dny v pátek završilo ohlédnutí do minulosti této země. Masové deportace Lotyšů přiblížil film "Sibiřská bilance" a výstava „Dopisy ze Sibiře napsané na březové kůře“ – jiný materiál na poslání vzkazu do vlasti totiž odsunutí mnohdy neměli. „Dopisů na březové kůře se dochovalo pouze několik. Jako významná součást lotyšské historie byly v roce 2009 zařazeny do lotyšského národního registru v rámci programu UNESCO ‚Paměť světa‘,“ uvedla Kristýna Altmanová, zástupkyně velvyslanectví Lotyšské republiky v ČR. Deportace mezi lety 1941 a 1956 zasáhly v podstatě každou lotyšskou rodinu. Prostřednictvím dopisů z gulagů a míst nuceného pobytu se diváci mohli dozvědět podrobnosti o osudech deportovaných i o jejich životě ve vyhnanství. Na výpravu po jejich stopách se vydali také účastníci dokumentárního filmu lotyšské režisérky Dzintry Geky „Sibiřská bilance“, který vznikl u příležitosti 70. výročí hromadných deportací lotyšského obyvatelstva a jehož promítání po vernisáži zakončilo Lotyšské dny.
SOUTĚŽ „CO VÍTE O LOTYŠSKU?“
Součástí závěrečného večera bylo i vyhodnocení vědomostní soutěže „Co víte o Lotyšsku?“. Na sedm kvízových otázek bylo možné až do úterka odpovídat na jednotlivých akcích Lotyšských dnů i na webu www.sehnalova.cz. Soutěžící většinou nejvíce potrápila poslední z nich – kdy vstoupilo Lotyšsko do Evropské unie. Správnou odpovědí je, že v roce 2004, tedy ve stejném roce jako Česká republika. Naopak všichni řešitelé věděli, že z Lotyšska pochází kněžna Zaháňská známá z Babičky Boženy Němcové. Před promítáním filmu také Olga Sehnalová předala ceny vítězům soutěží spojených s Lotyšskými dny. Protože tyto dny byly již desátými „Evropskými dny“ v Kroměříži, deset vylosovaných výherců soutěžního kvízu „Co víte o Lotyšsku?“ obdrželo před promítáním filmu z rukou Olgy Sehnalové věcnou cenu a deset vyhrálo zájezd do sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku.
