Slavnostní zahájení Litevských dnů
Besedou se dvěma respektovanými odborníky a vernisáží dvou zajímavých výstav začaly v Kroměříži v pondělí 11. listopadu Litevské dny. Pravidelný cyklus, který představuje země předsedající Radě Evropské unie, má za sebou už šest pokračování. Litva je tedy sedmou zemí, jejíž historii, současnost, ale i turistické atraktivity či tradiční jídla mohou návštěvníci poznat. Slavnostní zahajovací den nabídl hned několik zajímavostí. O přivítání hostů se postarala hlavní pořadatelka a hostitelka Olga Sehnalová a litevský velvyslanec v ČR Aurimas Taurantas, který nad akcí převzal osobní záštitu. Velvyslanectví také Litevským dnům poskytlo dvě výstavy, jejichž vernisáž se v pondělí uskutečnila. „Při této příležitosti naše velvyslanectví občanům Kroměříže představilo dvě výstavy: jednu o současné Litvě očima novinářských fotografů a druhou, spíše historickou, o počátcích diplomatických vztahů mezi Československem a Litvou, která v roce 1990 obnovila svou nezávislost,“ přiblížil litevský velvyslanec Aurimas Taurantas. Přestože rozumí češtině, k posluchačům promluvil ve svém rodném jazyce a navodil ideální atmosféru pro následující besedu se dvěma výraznými osobnostmi, jejichž osudy Litva spojuje. Doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. je předním českým znalcem pobaltských zemí. Mimo jiné je autorem Dějin pobaltských zemí a shodou okolností hned po pondělní besedě v Kroměříži odjel do Vilniusu, kde převzal ocenění za rozvoj česko-litevských vztahů. Druhým a neméně významným hostem byl Mag. Vaidas Šeferis, Dr. Phil., který působí jako pedagog na brněnské univerzitě. Je autorem odborných i publicistických knih, ale především je litevským rodákem, který mohl návštěvníkům besedy život v zemi přiblížit naprosto autenticky. Roli moderátorky opět převzala redaktorka Čro6 Daniela Vrbová, která už je takřka pravidelným hostem kroměřížských Evropských dnů. Na zajímavé srovnání pohledů českého odborníka na Litvu a litevského rodáka žijícího v Čechách navázaly i dotazy posluchačů. Mnozí z nich byli upřímně překvapeni, kolik společných vazeb mezi oběma národy najdeme.
Ochutnávka litevských specialit
Slavnostní setkání úvodního dne završila ochutnávka litevských specialit. V nabídce Restaurace Scéna byla například studená polévka z řepy zvaná Šaltibarščai, litevská paštika, pirožky plněné masem, mořský okoun v těstíčku, plněné zelné listy či moučník Pumpernikel.
V úterý patrily Litevské dny dětem a cestovatelům
Úterní program kroměřížských Litevských dnů byl zasvěcen jednak dětem, a také všem, kteří mají duši cestovatele a zároveň hledají zajímavé tipy na příští dovolenou. Doporučenou destinací byla pochopitelně Litva, která plně uspokojí všechny romantiky i dobrodruhy.
Už brzy po poledni si mohli malí čtenáři v kroměřížské knihovně zasoutěžit a otestovat svoje znalosti o Litvě. Soutěž připravená personálem dětského oddělení zahrnovala tématicky laděné úkoly, jako například chytání ryb, které neodmyslitelně k Pobaltí patří či rozpoznání litevské státní vlajky, kvíz ale zahrnoval i literární či výtvarnou stránku. A k radosti pořadatelů ze děti v Pobaltí neztratily. Navzdory nelehkým úkolům získala drtivá většina soutěžících maximální počet bodů a zaslouženě si převzala od poslankyně Olgy Sehnalové sladkou i věcnou odměnu.
Po 16. hodině si v knihovně přišli na své právě cestovatelé, dobrodruzi a lidé se zájmem o turistiku. O své nevšední zážitky z letošní cesty Pobaltím do Litvy se s nimi přišel podělit kroměřížský cestovatel Jan Smetana. Cílem jeho cesty byly takzvané Baltské kosy. Jde o specifické písečné vyvýšeniny, které se táhnou ve tvaru úzké, mírně ohnuté duhy pobřežím Baltského moře. Jan Smetana s manželkou prošel toto území pěšky od Polska přes Kaliningradskou oblast až do Litvy. Posluchačům přiblížil své zážitky, dojmy ze zdejší úchvatné přírody, zkušenosti s místními obyvateli i faktografii regionu. Poutavé povídání umocnily ještě autentické fotografie autora, které v mnohých z účastníků besedy vyvolaly neskrývanou touhu Litvu navštívit. A právě vyvolat zájem o danou zemi je jedním z cílů Litevských dnů.
Geologové prozradili vše o jantaru
Jak rozeznat pravý jantar od jeho napodobenin? I tuto praktickou zajímavost se dozvěděli návštěvníci středečního programu kroměřížských Litevských dnů. Téma besedy v Knihovně Kroměřížska, nazvané „Jantar – slzy nymfy“, bylo celé zasvěcené zkamenělé pryskyřici, která patří k oblíbeným a cenným materiálům na výrobu šperků. Povídání o minerálu, jehož největší výskyt najdeme právě v Pobaltí, si připravili hosté z UP Olomouc – geolog Zdeněk Dolníček a paleontolog Tomáš Lehotský. Prvně jmenovaný vysvětlil, co to vlastně jantar je, jaké má vlastnosti, kde jej najdeme a proč je cenný. Jde o fosilizovanou pryskyřici některých stromů starou 25 až 40 milionů let. Pryskyřice ztvrdla ve vlhkých sedimentech, které se vytvářely na dně lagun nebo v deltách řek a uchovala se v zemské kůře po tisíce let. V Pobaltí vznikl jantar z pryskyřice jehličnanu Pinus Succinifera. Nejčastěji má zlatavě žlutou barvu, ale nalézají se odrůdy zcela průhledné, červené, kávové i bílé. A několik drobných nalezišť dokonce máme i v České republice. Rozhodně však nešlo jen o ryze odborný výklad. V besedě zazněly i takové souvislosti, jako je jantarová komnata či jantarová stezka.
Na povídání Zdeňka Dolníčka navázal paleontolog Tomáš Lehotský, který s neskrývaným zájmem posluchače zasvětil do tajů, které v sobě mnohé jantary ukrývají. Do pryskyřice původních stromů totiž v mnoha případech uvízl hmyz či jiní živočichové a díky této konzervaci se v jantarech uchovaly jejich otisky. Paleontologové mají v takových nálezech jedinečnou možnost zkoumat v autentické podobě živočichy, ale i otisky rostlin či pylová zrna stará mnoho milionů let. Povídání oba odborníci doplnili projekcí mnoha snímků a dokonce s sebou přivezli i několik jantarových vzorků, které mohli návštěvníci akce sami prozkoumat například prosvícením UV lampou. A také se dozvěděli několik cenných rad, jak rozeznat pravý jantar od jeho padělků. I díky programu Litevských dnů třeba budou schopni při nákupu jantarových šperků odhalit podvodníky.
Vítězové vědomostního kvízu se podívají do EP
Pěkný dárek k Vánocům dostalo šest soutěžících, kteří se stali vítězi kvízu Co víte o Litvě. V prosinci se totiž podívají do Evropského parlamentu v Bruselu, což je hlavní cena v této soutěži pořádané v rámci Litevských dnů v Kroměříži. Ceny předala pořadatelka Olga Sehnalová ve čtvrtek 14. listopadu v Knihovně Kroměřížska a kromě zájezdu předala dalším šesti výhercům i pěkné věcné ceny.
Do vědomostní soutěže o Litvě se zapojilo celkem 180 účastníků, kteří hlasovali buď na webových stránkách www.sehnalova.cz, nebo prostřednictvím schránek na akcích Litevských dnů. Drtivá většina soutěžících odpověděla na sedm otázek správně. Zřejmě nejlehčí otázka zjišťovala, jak se jmenuje známý nerost z Pobaltí, hojně využívaný při výrobě šperků (jantar). Správně jste také věděli, že hlavním městem Litevské republiky Vilnius. Nejdelší státní hranici má Litva s Běloruskem, sportovně vyniká v basketbalu, na českém trůnu usedl rod Jagellonců, Litevská republika vstoupila do EU v roce 2004 a Jan Žižka z Trocnova bojoval na straně polsko-litevských vojsk v roce 1410 proti vojskům Řádu německých rytířů v bitvě u Grunwaldu. Dodejme ještě, že pozorní návštěvníci Litevských dnů nalezli odpovědi právě na jednotlivých akcích cyklu.
Ve čtvrtek Olgha Sehnalová vyhlásila také vítěze fotosoutěže Litva mýma očima, jejímž spolupořadatelem bylo informační centrum Europe Direct Kroměříž. Od 18 autorů se sešlo celkem 90 fotografií z Litvy, kterým návštěvníci hlasováním přidělili 104 hlasů. Autor snímku s největším počtem hlasů se může také radovat z první ceny v podobě zájezdu do Evropského parlamentu.
Všem výhercům blahopřejeme.
Vztahy mezi čechy a litevci mají staleté kořeny
Kromě vyhodnocení soutěží přinesl čtvrteční program samozřejmě také další příděl zajímavostí o Litvě. Tentokrát návštěvníci viděli zemi pohledem kameramanů České televize, konkrétně prostřednictvím dokumentů Na cestě - po Litvě a Cestománie: Litva - V barvách jantaru. A hned poté následovala přednáška Josefa Vaška, který přiblížil známou i méně známou historii a současnost česko-litevských vztahů. Bylo zajímavé slyšet, kolik společného obě země mají, a to už od pradávných dob. Vazby najdeme také v souvislosti s původně litevským rodem Jagellonců, jejichž zástupci Vladislav či Ludvík usedli na českém trůnu. Česko-litevské vztahy nejsou přerušeny ani v novodobé historii, což je ostatně zřejmé mimo jiné i z výstavy Československo a Litva: cesta ke svobodě, která byla po celý týden k vidění v Domě kultury a připomíná 20. výročí obnovení diplomatických vztahů mezi Československem a Litvou.
Tinginys byl sladnou tečkou za Litevskými dny
Tinginys je název sladkého dezertu, který letos možná nebude chybět mezi vánočním cukrovím u mnohých z návštěvníků pátečních Litevských dnů. Na programu bylo seznámení s touto tradiční litevskou cukrovinkou, ukázky výroby a samozřejmě ochutnávka. Průvodkyní vydařeného odpoledne byla kroměřížská studentka Monika Stachoňová, která půl roku studovala ve Vilniusu v rámci programu Erasmus. Díky tomu Litvu procestovala, naučila se základy jazyka, poznala zdejší zvyky a mimo jiné si přivezla právě recept zmíněného tinginysu. Na jeho výrobu jsou zapotřebí 3 balíčky obyčejných máslových sušenek, 1 máslo, 1 plechovka kondenzovaného mléka, 2-3 lžíce kakaa a 2 lžíce cukru. Dezert se nepeče a jeho výroba je opravdu jednoduchá. Zatímco Monika Stachoňová ukazovala postup při výrobě, povídala o svých zážitcích a zajímavostech z Litvy. Mnohé její osobní zkušenosti příjemně doplnily informace, které už návštěvníci Litevských dnů zaslechli na jiných akcích cyklu.
Setkání v kavárně U Zlatého kohouta bylo zároveň sladkou tečkou za celými Litevskými dny. Všem návštěvníkům děkujeme za přízeň a těšíme se na další pololetí, kdy předsednictví v Radě EU převezme Řecko. Už teď se tedy můžete těšit na Řecké dny.
