SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ DÁNSKÝCH DNŮ
Týdenní program zaměřený na prezentaci dánské kultury začal v pondělí 14. května v kroměřížském Domě kultury. Poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová Dánské dny slavnostně zahájila představením programu festivalu a vzácných hostů v čele s dánským velvyslancem v České republice panem Ole Emilem Moesbym. Pan velvyslanec uvedl, že akce jako tato jsou podle něj velkým přínosem pro vzájemné poznávání evropských zemí a sám se poté zhostil role průvodce výstavou o dánské cyklistice.
DÁNSKÁ CYKLISTICKÁ KULTURA
Vernisáž výstavy Mikaela Colville - Andersena o jedinečné dánské cyklistické kultuře byla součástí úvodního programu Dánských dnů. Velkoformátové fotografie zachycují každodenní život dánských měst, k nimž nerozlučně patří cyklistická doprava ve všech možných podobách. To, že je pro Dány jízdní kolo naprosto přirozenou součástí životního stylu, potvrdil i velvyslanec v ČR Ole Emil Moesby, který během vernisáže výstavy návštěvníkům popsal nerozlučný vztah Dánů k bicyklu a prozradil, že i on sám je vášnivým cyklistou.
DÁNSKO - BRÁNA DO SKANDINÁVIE
Po panu velvyslanci dostaly slovo dvě dámy, jejichž životy jsou s Dánskem nerozlučně spjaty. V rámci tradiční besedy stanuly na pódiu dvě charismatické novinářky. Někdejší reportérku deníku Politiken Danu Schmidt, která se do Dánska provdala a již čtyři desetiletí zde žije, vyzpovídala redaktorka ČRo 6 Daniela Vrbová, která v Dánsku několik let žila, pracovala na Královské dánské ambasádě a působí i na Filozofické fakultě UK na oddělení skandinavistiky. Obě znalkyně dánského jazyka a národa velmi poutavě návštěvníkům přiblížily specifika této země, své zkušenosti, dojmy i zážitky. Zároveň dokázaly posluchače, kteří zcela zaplnili prostory foyer Domu kultury, živě vtáhnout do debaty a samozřejmě daly prostor i jejich dotazům. Svěže působilo také to, jak vkusně a věcně dokázaly dámy do besedy vtáhnout i pana velvyslance. A protože nevynechaly ani oblast gastronomie, dokázaly pozornost nasměrovat i k ochutnávce dánských specialit, která po besedě následovala.
DÁNSKÉ SPECIALITY
A zatímco doposud lidé Dánsko poznávali jen zrakem a sluchem, nyní měli možnost zapojit i chuťové buňky. Restaurace a kavárna Scéna připravila degustaci tradičních dánských pokrmů, mezi nimiž byly například karbenátky ochucené bylinkami, steakové hranolky, krevety na česneku, kanapky s játrovo bylinkovou paštikou, plátky uzeného lososa, tradiční chlebíčky z tmavého chleba obložené roastbeefem a další pochutiny, včetně dánských piv Carlsberg a Faxe. Není třeba líčit, že o tuto část programy bývá mimořádný zájem, avšak vyznamenáním pro kuchaře je bezesporu zejména chvála obou novinářek, které speciality ochutnaly a vyslovily Restauraci a kavárně Scéna uznání. A stejné speciality si mohli příznivci Dánských dnů vychutnat po celý týden v rámci poledního menu na Scéně.
KDO JE TADY ŘEDITEL
Závěr úvodního dne Dánských dnů patřil komedii nejvýraznějšího dánského tvůrce dneška Larse von Triera s názvem Kdo je tady ředitel? V hlavní roli se představil herec Michal Dlouhý, který se svými kolegy z pražského Švandova????adla předvedl vynikající výkony a perfektně sehrané představení z prostředí dánské firmy, jejíž ředitel a zároveň majitel před svými kolegy úspěšně skrývá svůj post. Všechna nepopulární rozhodnutí tak může svést na vymyšleného ředitele, kterého zaměstnanci nikdy neviděli.
DÁNSKÉ DNY DĚTEM
Program Dánských dnů se v úterý 15. května přenesl do prostor Knihovny Kroměřížska a patřil především dětem a dobrodruhům. Hned po poledni byla v dětském oddělení knihovny připravena výtvarná dílnička se zajímavým kvízem inspirovaným tvorbou a postavami z pohádek H. CH. Andersena. A jakkoliv můžeme považovat Andersenovy pohádky za všeobecně známé, některé děti musely hodně popřemýšlet, aby na kvízové otázky správně odpověděly. Záměr přiblížit tohoto velikána světové literatury dnešním malým čtenářům byl tedy určitě naplněn.
VÝSTAVA KNIH DÁNSKÝCH AUTORŮ
Pro děti byla také připravena výstava Andesenových knih, z nichž některé byly doplněny právě ilustracemi Renáty Fučíkové, jejichž originály byly od středy 16. května vystaveny v rámci Dánských dnů v Muzeu Kroměřížska. Obdobně byly v oddělení pro dospělé čtenáře vystaveny knihy dánských autorů z knižního fondu knihovny, které si mohli čtenáři ihned zapůjčit, a Knihovna Kroměřížska při příležitosti Dánských dnů iniciativně připravila také malou brožuru s bibliografií dánských autorů. A je zajímavé si uvědomit, kdo z literárních velikánů vzešel z dánského národa.
SÁM NAPŘÍČ GRÓNSKEM
Mimořádný zájem veřejnosti vzbudila v úterý 15. května také odpolední beseda polárníka Miroslava Jakeše nazvaná Sám napříč Grónskem. Konferenční sál knihovny praskal ve švech a Miroslav Jakeš poutavě líčil své zážitky z cest po Grónsku, které je součástí Dánského království, ale i z výprav na Severní pól či Špicberky. Všechny zmíněné cíle polárník navštívil opakovaně a téměř pravidelně se tam vrací. I když to málokdo z návštěvníků zažije na vlastní kůži, se zatajeným dechem poslouchali, jak se ubránit lednímu medvědovi, jak přežít čtyřicetistupňové mrazy a jak se vyspat v místech, kde vám stan odnáší prudký vítr. A když pan Jakeš své zážitky doplnil filmovými ukázkami a dal kolovat předměty, které s ním polární anabáze absolvovaly, dvouhodinová beseda uběhla jako voda. Kdyby její čas nevypršel, jistě by polárník dokázal vděčným posluchačům povídat další hodiny.
Vážná hudba prezentovaná v humorné kabaretní show, jejímž základem je ovšem brilantní hráčská technika a ovládání širokého repertoáru od klasiky až po nejnovější hity, nadchla kroměřížské publikum, stejně jako skromnost hlavních protagonistů, kteří i po odehraném koncertu pózovali fotoaparátům spokojených diváků.
JIŘÍ GRYGAR: TYCHO BRAHE
Dalšího vzácného hosta přivítaly Dánské dny ve čtvrtek 17. května. V Knihovně Kroměřížska se konala beseda s uznávaným astrofyzikem a popularizátorem vědy Jiřím Grygarem. Hlavním tématem povídání byl život a význam astronoma dánského původu Tychona Braha, který na sklonku svého života působil i v Praze na dvoře Rudolfa II. jako hlavní císařský astronom. Zcela zaplněný sál knihovny si ale z besedy odnesl i celou řadu dalších cenných astronomických poznatků včetně ujištění, že konec světa, avízovaný na letošní prosinec, nás navzdory všem proroctvím nemusí znepokojovat. Pokud by chtěl někdo tvrdit, že dvouhodinová přednáška o životě vědce bude nudnou záležitostí určenou pouze pro úzký okruh astronomických nadšenců, velmi by se mýlil, a to jak průběhem setkání, tak i počtem lidí, kteří si nenechali tuto příležitost ujít. Jiří Grygar v Kroměříži ukázal závratnou hloubku a šířku svých znalostí nejen o dánském astronomu, ale o astronomii vůbec, a současně potvrdil svou všeobecně známou schopnost jednoduše, laicky a přitom poutavě a srozumitelně vtáhnout posluchače do vyprávění a zasvětit je do tajů vesmíru. S nadsázkou lze říci, že po Grygarově přednášce i naprostý astronomický analfabet neváhá vzhlédnout ke hvězdné obloze a pomocí sextantu se pokouší změřit polohu vesmírných těles. A není divu, navzdory Grygarově přepestré vědecké kariéře si jeho jméno dodnes nejvíce lidí spojuje s někdejším televizním cyklem Okna vesmíru dokořán a z řadou populárně naučných knih. Právě tyto knihy Kroměřížané ve čtvrtek v hojném počtu vytáhli ze svých knihoven a nechali si do nich vepsat Grygarův autogram.
ŽIVOT DÁNSKÝCH VIKINGŮ
Do života a bojových praktik věhlasných Vikingů přijela Kroměřížany v pátek 18. května zasvětit historická bojová skupina Gunnar z Olomouce. Specializuje se právě na období raného středověku a na území severských zemí, přičemž představení v Bezručově parku bylo zaměřené specielně na Dánské Vikingy. Způsob života, podnebí severských zemí i rozloha jejich země, to vše bylo spojeno s expanzí Vikingů do mnoha částí Evropy, čehož mohli dosáhnout především znalostí mořeplavby a bojové taktiky. Mluvíme-li však o taktice, nemůžeme si představit propracované bojové postupy spojené s vyspělou technikou boje. Jak předvedli bojovníci skupiny Gunnar, útok i obrana Vikingů byly syrovým a nemilosrdným bojem na život a na smrt za použití primitivních chladných zbraní, jako jsou sekyry, meče, nože a kopí. A ochranu bojovníkům obvykle poskytovaly kožené prvky, kovové pláty, dřevěné štíty, železné přilbice a u bohatších bojovníků i drátěné košile. Návštěvníci akce měli příležitost na vlastní oči vidět, že dobře mířená a silná rána byla ve své době účinnější než cokoliv jiného, a sami si mohli výstroj vikingských válečníků vyzkoušet, což zejména děti s nadšením využily.
NEJKRÁSNĚJŠÍ POHÁDKY
Renáta Fučíková patří k našim známým ilustrátorům a mezi jejími pracemi najdeme i kresby motivované pohádkami H. Ch. Andersena. Právě tyto ilustrace byly v rámci Dánských dnů vystaveny v Muzeu Kroměřížska. Obrázky dýchají opravdovou pohádkovou atmosférou a živě dokreslují náladu těchto jedinečných a typických pohádek. Za své ilustrace dokonce získala ocenění Zlatá stuha.
FILMY DÁNSKÝCH DNŮ
MELANCHOLIA - Na rozdíl od vědecky naučného a faktického odpoledne se čtvrteční večer přesunul do zcela opačné vědecko-fantastické polohy. Zatímco ještě odpoledne Jiří Grygar návštěvníky ujišťoval, že konec světa vlivem vesmírného tělesa nehrozí, film Melancholia, který byl na programu Dánských dnů v kině Nadsklepí, naši fantazii přesvědčoval o pravém opaku. Autorem sci-fi dramatu v dánské koprodukce je opět Lars von Trier. Děj se odehrává na starobylém venkovském sídle v době svatební oslavy. Veselí spojené s životní událostí je náhle postavené do kontrastu hrozby v podobě planetky Melancholia. Film byl oceněn jako nejlepší evropský film roku 2011.
METALLICA - Komu se po představení Vikingů nechtělo jít domů, počkal si na Velkém náměstí na večerní projekci snímku METALLICA: Some Kind of Monster. Film, který zároveň zahájil provoz letního kina v Kroměříži, přináší fascinující a opravdový pohled na životy členů nejslavnější heavy metalové kapely v hudební historii, jejímž bubeníkem a zakladatelem je Dán Lars Ulrich. Dokument, který se natáčel dva roky, zachytil s důvěrnou známostí jednotlivé členy skupiny.
KRÁLOVSKÁ AFÉRA - Zařazení tohoto nového filmu do programu Dánských dnů mělo hned dva důvody. Vznikl v dánské koprodukci a zároveň se v roce 2011 natáčel i v Kroměříži. Královská aféra je příběhem vášnivé a zakázané lásky, která změnila celý národ.
VĚDOMOSTNÍ SOUTĚŽ CO VÍTE O DÁNSKU
Kdo se zapojil do vědomostního kvízu Dánských dnů, jistě si mnohé zajímavosti o této zemi připomněl. Zpočátku se sedm soutěžních otázek nezdálo příliš těžkých,ale mnohé účastníky přece jen trochu potrápily. Celkem se sešlo 85 anketních lístků, „menší polovinu“ lidé vhodili do schránek na akcích Dánských dnů, druhá polovina využila internetového hlasování na www.sehnalova.cz. Většina správně věděla, že součástí Dánského království nejsou Špicberky a že významný dánský astronom se skutečně jmenoval Tycho Brahe. Kupodivu mnohé zmátl název poloostrova, na kterém se Dánsko nachází. Dánsko je sice nazýváno bránou do Skandinávie, ale samo leží na Jutském poloostrově. Dánská královna českého původu se jmenovala Dagmar a drtivá většina soutěžících měla jasno i o autorovi půvabné pohádky Malá mořská víla, kterým není nikdo jiný, než H. Ch. Andersen. Dánský princ ve známé Shakespearově tragedii se nejmenoval Macbeth ani Othello, ale Hamlet. Oříškem byla otázka, ve kterém roce se stalo Dánsko členem Evropské unie. Stalo se tak v roce 1973. Výsledky soutěže byly vyhlášeny ve čtvrtek 17. května po besedě s Jiřím Grygarem. Pět šťastných vyhrálo zájezd do Evropského parlamentu v Bruselu a dalších deset si odneslo věcné ceny. Vítězům gratulujeme.
